
Varování, obsahuje text vhodný jen pro Yaoisty (15+).
Zdááárec To sem zas já pokráááčo máte o kousek níž tak snad se bude páčiť hahaha ak bye,bye...
,,Lighte?“ Křikl , sehnul se k Lightovi aby mu nahmatal tep, ale skoro žádný neměl . Zorničky se mu roztáhly a začal hledat důvod Lightova bezvědomí. Nemusel hledat dlouho , když uviděl malou červenou loužičku vyčnívající z pod jeho hlavy . Neotálel už ani minutu a vytáčel na svém mobilu Watariho . ,,Ano Ryuzaki?“ zeptal se klidným hlasem ,,Pošli sem hned doktora Watari! Light krvácí!“ ,,Jistě Ryuzaki, za pět minut je na místě.“ ,,Dobře, prosím rychle.“ Ukončil těmito slovy hovor. Sehnul se a povzbudil ''duchem'' nepřítomného Lighta. ,,Vydrž už tu budou.“ A skutečně za pět minut zde byl doktor (jaké překvapení, že to byl Watari), přiklusal k Lightovi a podal mu lékařskou pomoc. L za tu dobu poprvé odpoutal Lighta od sebe aby mohl být převezen do ošetřovatelského křídla kde ho Watari zotaví.
O 2 hodiny později.
,,Ryuzaki , Light je stabilizován. Je při vědomí, hlavu měl naštěstí jen povrchově zraněnou. Rána nebyla hluboká. Teď leží v ošetřovatelském křídle.“ ,,Děkuji Watari“ Poděkoval L a dál zíral do monitoru a četl nejnovější vraždy zločinců. Byli velmi pravidelné. ,,Sedm každou hodinu? Je to až moc dokonalé načasování, zločinci umírají i když Light je ''indisponován'', díky mě, a pochybuji, že toto si naplánoval nebo ano?“ Na tuto otázku se musel posilnit dvěma tabulkami čokolády, pytlíkem bonbónů a svojí kávou. Tato ''cukrová bomba'' mu osvětlila mozek a došel k závěru, že jakmile se Light probudí a nabere sílu, vypáčí z něj odpověď na svou otázku. ,,JSI KIRA? Já vím, že jsi . Cítím to.“ Při této větě v ruce rozmělnil bonbón na prach.
Uplynuly tři dny a Light byl stále ''duchem' nepřítomen. Zabíjení zločinců začalo ztrácet na intenzitě a nebýt ''figurky'¨Misy tak by zaniklo úplně . Jelikož, když odstraníte vůdce, zbytek je bezradný. Takto to bylo i v tomto případě - Light jako vůdce a Misa jako ''zbytek''. ,,Je to zajímavé, po třech dnech co je Light''indisponován'', zabíjení nějak ztrácí na intenzitě.“ vydedukoval L. ,,Zdá se, že jsem měl štěstí v neštěstí.“ Usmál se.
Po dalším dnu se Light konečně probral . ,,Ryuzaki, Light se už probral“ zaznělo z počítače. ,, Děkuji Watari.“ L se zvedl a rozhodl se navštívit Lighta a dočkat se své odpovědi. Jak šel chodbou, přemýšlel.,,Vše do sebe zapadá. Lightovo ''nepřítomnost'' mi to potvrdila, teď vím na 100%, že on je Kira. Stačí mi, když se sám přizná.“ Dokončil myšlenku před dveřmi do pokoje, kde ležel Light. Pomalu se otevřeli dveře a vstoupil shrbený, rozcuchaný a s tupým výrazem v obličeji slavný detektiv L. Light jen lehce pootočil hlavu směrem k přicházející osobě. Jakmile zjistil, že je to L halvu odvrátil. ,,Co chceš Ryuzaki?“ Optal se ublíženě.,,Jdu si pro odpověď na svojí otázku“ V klidu pronesl, jakoby to byla samozřejmost. ,,Jdi pryč Ryuzaki ,nehodlám se s tebou hádat hned po tom co se proberu z kómatu, do kterého jsi mě přivedl!“ ,, Promiň Lighte“-Chladná omluva-,,ale já chci znát odpověď. Jsi Kira?!Nepopravím tě vážne ne.“ ,,Keci v kleci Ryuzaki, to ti věřit nebudu.“ Pomyslel si. ,,Ty si myslíš, že tak chci získat tvé doznání, nemám pravdu?“ Naklonil se nad Lighta Mám pravdu Lighte?“ Usmál se. ,,Ale to není můj záměr. Chci aby byl svět lepší jako ty, já vím, že jsi Kira na 100%, tvé kóma mi to potvrdilo.“ Light už cítil, že už to nemá cenu dále maskovat, už toho měl dost, ale jeho hrdost mu nedovolovala se nechat L porazit. Nakonec však podlehl a přiznal se.,,Dobře Ryuzaki ,jsem Kira, ten kdo mění svět k lepšímu, jsi spokojen?Teď mě můžeš popravit.!!“Trochu zahisterčil a pár slz mu steklo po tvářích. Ryuzaki se vlídně usmál a natáhl ruku k Lightovi aby jej pohladil v jeho oříškových vlasech.,,Říkal jsem, že tě nepopravím, nezabiji ani neodsoudím. Chtěl jsem to jen slyšet z tvých úst.“ ,,O..opravdu?“(zaskočeně),,ty-ty mě nepopravíš?“ ,,Ne, už jsem to to řekl“ A pohladil jej ukazováčkem po tváři. Lightovi naskočil malý ruměnec a odtáhl hlavu. L vrátil svoji ruku k sobě. ,,Měl jsem štěstí v něštěstí.“ Pomyslel si. ,,Co já chci?“ Zasmál se. ,,Já chci....“